Kamenné zdi se v historii na venkově využívaly daleko častěji, než zdi cihelné. Můžeme se s nimi setkat hojně i dnes, protože kámen je velmi trvanlivý materiál, na rozdíl od dřeva, které snadněji podlehne zubu času.
Před tím, než o opravě svépomocí začneme uvažovat, je třeba zhodnotit, o jaký typ zdi se jedná a kde je použita.
Jestliže je kamenná zeď, kterou se chystáme opravit hlavní nosnou konstrukcí větší stavby (například obvodová zeď chalupy), měli byste opravu přenechat radši odborníkovi. Naopak pokud se jedná o zídku kolem pozemku, zeď od přístavby, kde býval třeba chlívek nebo zeď která něco přepažuje, je možné, abyste se do opravy pustili samy.
Druhy kamenného zdiva a jejich oprava
Kamenné zdi se v minulosti zhotovovaly převážně dvěma různými způsoby, a to tzv. zdění nasucho nebo pomocí malty. I laik dokáže tyto dva typy od sebe odlišit.
Zeď vyzděná na sucho je vlastně vyskládaná z kamenů jako puzzle bez jakéhokoliv pojiva. Taková zeď jde snadno rozebrat, na druhou stranu, pokud se vyskládá dobře, může být i dost pevná. Používá se pro ohrazení pozemku nebo oddělení částí zahrady, pro stavby (např. kůlnička) se ale nehodí. Někteří lidé tento typ zdi využívají jako skalku, přičemž rostlinky pomáhají zeď držet pohromadě. Jediné na co je třeba si dát pozor je vlhkost, pískovci a opuce nesvědčí.
Oprava nasucho zděné zídky je velice jednoduchá a potřebuje hlavně pečlivost a trpělivost, aby se kameny vyskládaly správně. Vhodné kameny jsou ploššího podlouhlého tvaru nebo kvádry položené na šířku. Primárně se používají větší kameny, malými kusy se vyplňují mezery. Spáry (mezery) mezi kameny by neměly zasahovat přes více řad, protože byste tím zdi ubrali na stabilitě. Kameny proto v každé řadě pokládáme tak, aby spáry v předešlé řadě překrývaly. To samé platí i pro jakýkoliv jiný typ zdiva.
Kamenné zdivo na maltu je tvořeno kameny, nejčastěji kvádry, které jsou spojené vápennou maltou (hovoříme-li o historickém zdivu). Někdy se však můžeme setkat s případy, kdy jsou kameny spojené směsí na bázi jílu. Tento typ zdi je pevnější a používá se jak pro venkovní zídky, tak pro drobné i větší stavby.
Oprava klasické na maltu zděné zdi je o dost složitější, než v předchozím případě. Lidé se zde mohou dopustit daleko víc chyb a zapříčinit tak zrychlenou degradaci nebo i její předčasné zřícení. Ke zdění na maltu se hodí nejlépe kamenné kvádry na šířku v jedné i více řadách, podle toho, jak velké kvádry se použijí. Dodržujeme zásadu střídání spár, jak tomu je výše uvedeno. Zděte pomalu, maximálně tak 5 řad za den. Dbejte na to, aby na sebe kameny navazovaly a zbylé spáry vyplňte drobnějšími kameny daného tvaru(šíbry). Aby kameny ve zdi lépe držely a později se nevylomily, před osazením je namočte.
Jedná-li se ho historickou zeď, opravujeme ji pomocí vápenné malty, nikoli malty cementové. Použití cementové malty se ve velké míře zamezí odpařování vlhkosti, která dříve unikala hlavně spárami, v zimě voda ve zdivu zmrzne a naruší tak jeho strukturu, brzy se pak začnou kameny rozpadat a zeď spadne. Za zmínku stojí také trend zamazávání malty kolem spár (můžeme to vidět např.i na Karlově mostě), zdivo se tím zvýrazní a přidá mu to na zajímavosti. Pokud tuto metodu chcete uplatnit i na vaší zdi, dbejte na to, aby vrstva rozmázlé malty nebyla příliš tlustá.