Auto na elektřinu – spása nebo konec?
Všude se teď mluví o tom, že bychom měli pomoct planetě, a vzdát se některých věcí, na které jsme zvyklí. Mluví se zejména o přechodu ze spalovacích motorů na elektro. Je to cesta kupředu, nebo krok vzad? Jistě jsme všichni zaregistrovali cenu takového elektroauta. I nejmenší Renault Zoe stojí okolo půl milionu korun a víc. Větší Škoda Enyaq má cenovku okolo jednoho milionu. To nejsou zrovna částky pro běžně vydělávající lidi.

Je to vážně eko?
Asi největší hádky se točí okolo toho, zda jsou elektroauta opravdu tak ekologické, nebo je to jen trik jak lidi přimět kupovat předražená auta, která vlastně tolik lidí zase nechce. Takové auto potřebuje baterii. A ta má samozřejmě omezenou životnost. Auto se nabíjí elektřinou, kterou máme povětšinou z jádra. Už teď se mluví o nedostatku elektřiny z důvodu odstavení jaderných elektráren v Německu. Je otázkou, zda alternativní zdroje dokážou vyrobit dostatek elektřiny na pokrytí běžných potřeb jako je topení, vaření a osvětlení, plus samozřejmě kritická infrastruktura.

Likvidace baterie asi nebude úplně ekologickou záležitostí. A další slabinou se zdá být dojezd elektroauta. Zatím není nabíjecí síť natolik široká, aby se dalo auto nabít na každém rohu, na rozdíl od čerpacích stanic. Je velmi nekomfortní panovat cesty podle rozmístění nabíjecích stanic. A pokud by všichni měli elektroauta, vydrží sítě takový nápor? Nebude kvůli tomu docházet k masivním blackoutům?

To všechno jsou otázky, na které dosud neexistuje jednoznačná odpověď. Elektroauta mají své zastánce i odpůrce. Až čas nám ukáže, zda je to dobrá cesta, či krok mimo. Zatím ale můžeme říct jen to, že jde o velmi nákladnou záležitost, a nižší a střední třída obyvatel bude ráda, když si zatím ponechá benzínové a dieselové Fabie a Octavie, které je téměř nikdy nezradí, a které se dají opravit snadno a a za dobré peníze.