Soutěžit může psík ve všem možném. Dneska je tolik soutěží, že si lze vybrat cokoli. Pokud nesmí soutěž mít nic společného s těmi mezinárodně uznávanými, může být klidně i o nejhezčího psa z ulice a porota mohou být třeba sousedi.
Ovšem pokud se má pes účastnit soutěže mezinárodně uznávané, nestačí je pouze učesat a jít. Tyhle výstavy jsou už o něčem naprosto jiném a názor na ně rozhodně není jednotný. My jej však nebudeme probírat, na to je místo někde jinde.
Pokud chce mít majitel psa šampiona, čeká jej dlouhá cesta. Do této soutěže jsou připouštěni pouze psi s průkazem původu. Pokud splní mnoho podmínek a bude se jim dařit, mohou získat takzvaný CACIB. Tato zkratka znamená Certificat d´Aptitude au Championat International de Beauté. Což je v praxi vlastně pes čekatel na mezinárodní titul šampióna krásy. Což je úspěch, kterým se nemůže chlubit kdekdo.
Příprava pejska není nějaké obyčejná záležitost. Krom jiného musí pejsek umět držet výstavní postoj. Ti menší jak na zemi, tak i na stole. Musí se umět pohybovat v kruhu, kde probíhá rovněž posuzování a hodnocení. Pes pak musí být naprosto klidný a musí si nechat prohlédnout chrup, nebo, pokud to není fenka, musí si nechat sáhnout na citlivá místa. Pokud přitom vyjede na člena komise, není to zrovna moc dobré v podstatě je po soutěži. Psík má smůlu stejně jako majitel.
Na závěr je možno uvést věc, kterou si myslí každý, kdo na výstavě nikdy nebyl, ale domnívá se, že když si koupí psa, tak na výstavě vydělá zpět co za něj dal a také ještě získá. Tak to je jeden veliký omyl. Na výstavě se naopak musí zaplatit. Je to různé kolik. Zhruba od osm set korun až do dvanácti stovek. Získat pak na výstavě samozřejmě jen když se umístí, může třeba žrádlo, nějaké kokardy, popřípadě pohár. Peníze asi těžko. Ledaže by je někdo daroval, jako například sponzor, ale toto se neděje.